XIV. O desátku zdejší farní osady.

Desátkem rozuměla se kulturní daň, záležející z naturálií neb i z peněz, která se faráři odváděla. Vybírání desátku patřilo k nejtraplivějším chvílím duchovního správce, ježto málokdy se mu tolik sešlo, kolik bylo ustanoveno a často libovůlí, někdy i zlou vůlí nebylo dáno ničeho, neb tato daň všemožným způsobem byla obcházena. Desátek se odváděl jednak ve slámě, jednak v zrně a to jinak, když se urodilo, jinak když se neurodilo. Snopy se odváděly někdy tak malé, že by je šňůrou od klobouku každý obvázati mohl, nebo byly na způsob došků a ještě více než zpola omlácené. O slastech při placení desátku mohlo by se mnoho napsati. V knize pamětní z roku 1746 píše farář Šaršon: Se zadnotřebáňskými jsem se umluvil, aby mně z mandela l věrtel na zrně odváděli, k čemuž oni volně přistoupili. Jak to ale řevnický uslyšeli, ihned jsou se na mně obořili co to nového začínají a tak jsou se pobouřili, že jsem potom sotva od zadnotřebáňských pět měřic dostal. Řevnický ale i letovský nic více, než jeden věrtel odváděti nechtěli.
Roku 1717 jsem z ohledu veliké nouze mezi lidem osadním řevnickým, letovským zadno i hlásnotřebáňským, jakož i jiná léta mnoho obilí přes 200 strychů zapůjčil. Na poděkování ale, jak řevnický tak i letovský i zadnotřebáňský mi desátek na zrně odpírali…… při tom ale administrátoru věc těžká jest obstáti, neb někdy mandel sotva půl měřice dá, neb na způsob došků snopy bývají a ty ještě doma oklepají a při tom přece zpropitné míti chtějí, kteréž se jim za starých let dávalo, když jsou náležitě a spravedlivě desátek odváděli. K tomu ještě, poněvadž tak špatné obilí jest, třináctý strych mlatcům se dávati musí, tak co zůstane….
Celkem obdržeti měl zdejší farář 45 mandel pšenice, 34 mandel žita, 6 mandel jačmene, na zrně 21 strychů pšenice, 18 strychů a 2 věrtele žita.
Když se přiblížila doba odvádění desátku, poslán byl na obecní úřad seznam všech poplatníků. Rychtář určil pak den, kdy se měl desátek odváděti. Bylo starodávným zvykem, že při odvádění desátku byli příchozí pohoštěni na hospodě, aneb na faře a sice ti z osad vzdálenějších, ze Řevnic a Zadní Třebáně obdrželi 12 liber vepřového masa neb telecího neb skopového, 2 bochníky chleba, 1 velikou mísu dobře proleželého sýra, 1 vědro piva a 30 kr na tabák. Když nechtěli jídlo a kouření dostali 2 vědra piva. Slivenečtí sypali desátek po sv. Martinu a vezli jej na řebřinovém voze, taženým 2 páry koní a obdrželi zpropitné 1 vědro piva.Tak byl odváděn desátek až do roku 1848, kdy k nemalé radosti faráře i poplatníků byl podle listiny vyvazovacích následovně splacen: Přehlední tabela výkupných výsledků z vyvazení gruntovního veškerých povinných obce dobřichovické z 11.I. 1851:
 
Jméno povinného    č.d.       částka   jistina
Landa Václav105 fl 12 kr104 fl
Horák Frant.111 fl 36 kr 32 fl
Moravec Jan121 fl 36 kr32 fl
Kulíšek Václav131 fl 36 kr32 fl
Trousílek Jan143 fl 36 kr72 fl
Novák Josef153 fl 57 kr79 fl
Landa Václav163 fl 57 kr 79 fl
Habětín Josef193 fl 57 kr79 fl
Kozák Josef201 fl 36 kr32 fl
Kecek Antonín243 fl 57 kr79 fl
Bejlek Jan253 fl 57 kr79 fl
Konrád Josef273 fl 57 kr79 fl
Křenek Josef285 fl 33 kr111 fl
Řezníček Josef 414 fl 29 kr89 fl
Hrdle Václav431 fl 36 kr32 fl
Nosek Josef443 fl 57 kr79 fl
Horák František455 fl 33 kr111 fl
Dohromady  1272 fl

Od c.k. okresní komise Dobříšské pro vyvazení gruntu ve Zbraslavi, dne 27. prosince 1850

Bořický, řid. kom.
Josef Jedlička, hosp. kom.
F. Černý, aktuár.


Podobným způsobem vykoupili desátek povinníci z Letů, Řevnic, Hlásné a Zadní Třebáně a za splacený kapitál koupena byla stř. renta č. 47254 z 1. dubna 1886 na 4,2 %. Obnos jistiny činí 12.900 Kč a dá ročně úroků 541 Kč 80 h, které nyní farář dobřichovický místo bývalého desátku dostává.

zpět