Desátkem rozuměla se kulturní daň, záležející z naturálií neb i z peněz, která se faráři
odváděla. Vybírání desátku patřilo k nejtraplivějším chvílím duchovního správce, ježto
málokdy se mu tolik sešlo, kolik bylo ustanoveno a často libovůlí, někdy i zlou vůlí
nebylo dáno ničeho, neb tato daň všemožným způsobem byla obcházena. Desátek se
odváděl jednak ve slámě, jednak v zrně a to jinak, když se urodilo, jinak když se
neurodilo. Snopy se odváděly někdy tak malé, že by je šňůrou od klobouku každý
obvázati mohl, nebo byly na způsob došků a ještě více než zpola omlácené. O slastech
při placení desátku mohlo by se mnoho napsati. V knize pamětní z roku 1746 píše farář
Šaršon: Se zadnotřebáňskými jsem se umluvil, aby mně z mandela l věrtel na zrně
odváděli, k čemuž oni volně přistoupili. Jak to ale řevnický uslyšeli, ihned jsou se na mně
obořili co to nového začínají a tak jsou se pobouřili, že jsem potom sotva od
zadnotřebáňských pět měřic dostal. Řevnický ale i letovský nic více, než jeden věrtel
odváděti nechtěli.
Roku 1717 jsem z ohledu veliké nouze mezi lidem osadním řevnickým, letovským zadno
i hlásnotřebáňským, jakož i jiná léta mnoho obilí přes 200 strychů zapůjčil. Na
poděkování ale, jak řevnický tak i letovský i zadnotřebáňský mi desátek na zrně
odpírali…… při tom ale administrátoru věc těžká jest obstáti, neb někdy mandel sotva
půl měřice dá, neb na způsob došků snopy bývají a ty ještě doma oklepají a při tom přece
zpropitné míti chtějí, kteréž se jim za starých let dávalo, když jsou náležitě a spravedlivě
desátek odváděli. K tomu ještě, poněvadž tak špatné obilí jest, třináctý strych mlatcům se
dávati musí, tak co zůstane….
Celkem obdržeti měl zdejší farář 45 mandel pšenice, 34 mandel žita, 6 mandel jačmene,
na zrně 21 strychů pšenice, 18 strychů a 2 věrtele žita.
Když se přiblížila doba odvádění desátku, poslán byl na obecní úřad seznam všech
poplatníků. Rychtář určil pak den, kdy se měl desátek odváděti. Bylo starodávným
zvykem, že při odvádění desátku byli příchozí pohoštěni na hospodě, aneb na faře a sice
ti z osad vzdálenějších, ze Řevnic a Zadní Třebáně obdrželi 12 liber vepřového masa neb
telecího neb skopového, 2 bochníky chleba, 1 velikou mísu dobře proleželého sýra, 1
vědro piva a 30 kr na tabák. Když nechtěli jídlo a kouření dostali 2 vědra piva. Slivenečtí
sypali desátek po sv. Martinu a vezli jej na řebřinovém voze, taženým 2 páry koní a
obdrželi zpropitné 1 vědro piva.Tak byl odváděn desátek až do roku 1848, kdy k nemalé
radosti faráře i poplatníků byl podle listiny vyvazovacích následovně splacen:
Přehlední tabela výkupných výsledků z vyvazení gruntovního veškerých povinných obce
dobřichovické z 11.I. 1851:
Jméno povinného | č.d. |
částka | jistina |
Landa Václav | 10 | 5 fl 12 kr | 104 fl |
Horák Frant. | 11 | 1 fl 36 kr | 32 fl |
Moravec Jan | 12 | 1 fl 36 kr | 32 fl |
Kulíšek Václav | 13 | 1 fl 36 kr | 32 fl |
Trousílek Jan | 14 | 3 fl 36 kr | 72 fl |
Novák Josef | 15 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Landa Václav | 16 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Habětín Josef | 19 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Kozák Josef | 20 | 1 fl 36 kr | 32 fl |
Kecek Antonín | 24 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Bejlek Jan | 25 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Konrád Josef | 27 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Křenek Josef | 28 | 5 fl 33 kr | 111 fl |
Řezníček Josef | 41 | 4 fl 29 kr | 89 fl |
Hrdle Václav | 43 | 1 fl 36 kr | 32 fl |
Nosek Josef | 44 | 3 fl 57 kr | 79 fl |
Horák František | 45 | 5 fl 33 kr | 111 fl |
Dohromady | | | 1272 fl |
Od c.k. okresní komise Dobříšské pro vyvazení gruntu ve Zbraslavi, dne 27. prosince 1850
Bořický, řid. kom.
Josef Jedlička, hosp. kom.
F. Černý, aktuár.
Podobným způsobem vykoupili desátek povinníci z Letů, Řevnic, Hlásné a Zadní Třebáně a za
splacený kapitál koupena byla stř. renta č. 47254 z 1. dubna 1886 na 4,2 %. Obnos jistiny činí
12.900 Kč a dá ročně úroků 541 Kč 80 h, které nyní farář dobřichovický místo bývalého
desátku dostává.
|